Hedvábí

Tomuto materiálu bych ráda věnovala zvláštní stránku, je úžasný a zaslouží si ji. Začala jsem malovat hedvábí na kursu Desatera, nejdříve jsem vyzkoušela základní postupy se zažehlovacími barvami, pak jsem začala zkoušet batiky v mikrovlnce, přešla jsem i na barvy za horka a těším se na podzimní kurs speciálních technik v Praze.

K prvním šátkům jsem vymýšlela i krátké básničky, jedna je v úvodu a vystihuje, proč jsem zvolila název barevné pohlazení, právě v hedvábí je toto sousloví nekonečné.

 

Tu barvu zná voda

Snad ledu ji prodá

Pak trochu zebe

Odráží nebe

Laská a chladí

Na tváři hladí

A jemnější není

Než barevné pohlazení.

 

Za oknem listí vzduchem se honí

Jablka skořice kuchyní voní

Rezavé tóny mým očím ladí

Chladivý vítr po tváři hladí

A jemnější není

Než barevné pohlazení.

 

Ohnivou barvu šedá tlumí,

stříbrná jako potok šumí,

hedvábí hladí tvář i duši,

ať vždycky tenhle šátek sluší

a jemnější není

než barevné pohlazení.