Patchork a zase patchwork

28.02.2014 22:17

Tak začíná být pravidlem, že když jedeme na chaloupku, hned druhý dotaz je - co si bereš za hračky? A odpověď je - vejde se stroj? Vejde!

A tak vezeme několik strojů, kufry látek, spoustu naplánovaných projektů (dřív jsme jen tak šily, dnes máme projekty ...). Ale protože jsme také turistiky chtivé a času je málo, vydáme se na výpravu, "oběhneme hory", například 16 km za 4 hodinky, abychom měly dost času odpoledne a večer na šití. V neděli už je čas jen na malou procházku, oběd, úklid a zase domů.

S Vlaďkou je to podobné, aby se ušetřilo trochu času na šití, výlet je takový rychlý, sotva jí stačím, a ještě se diví, že do kopce tolik supím. Na druhou stranu dokážu stále hovořit, to znamená, že šlapu ve správné tepové frekvenci.

Také mohu potvrdit, že patchwork je takový záchranář života. Přijdete domů, jste úplně vyčerpaní z práce, bzučí vám v hlavě, pak si pustíte rádio, zapnete stroj, složíte si pár trojúhelníčků, nevadí, že si nařežete polovinu špatně, za chvíli nemyslíte na nic jiného než na nové látečky, jak je zkombinovat, co vám chybí, na co pak výsledný blok použijete, a nic jiného už se do hlavy nevejde. Zkrátka, den, kdy si nezavrčíte na stroji, je tak trochu ztracený ...

A všichni se mi smějí, že prý sešívat kousky nebudu. Už jsem se taky zadrápla ... Odříkaného chleba největší krajíc!